SLOUŽIL-A  JSEM  ZA  VOJÁKA

Ahoj, jsem první přispívající v roce 2025!Všem hodně zdraví v novém roce! Mám dotaz na Jarku, když jsem odcházel do civilu, v roce 84,balili jsme si věci a některé jsme prostě naházeli na zem. Na šatně byla velká podestýlka, promenovali jsme se v civilu a užívali si ten velký okamžik.Samozřejmě, ostatní nám záviděli a o to více jsme dávali najevo svou důležitost. A teď to příjde.Jdu po chodbě směrem ke schodišti, a napravo na chodbě byl výklenek se stojanem na zbraně, který se již nepoužíval,zbraně byly uložené ve zbrojárce o kus dál. V té nice seděl voják, možná svobodník a sledoval mě pohledem, na který nezapomenu.Vyjadřoval zoufalství ze svého čísla a touhu jít už také domů. Nikdy jsem ho na chodbě předtím neviděl, z naší 10baterie samozřejmě nebyl.Jěště tu noc jsme naskákali na náklaďáky a s řevem CIVIL,jme opustili kasárna směrem na vlakové nádraží. Po letech, když jsem zjistil existenci tohoto webu, se mi tato příhoda spojila s fotografií vojáka na titulce webu. Je tedy možné Jarko, že jsme se tenkrát na chodbě potkali a tím smutným vojákem jsi byla ty?

Už dávno som tu nebol škoda že to tu nežije Fakebook nechcem Jaroměř Kroméřiž 90-91 .budďte v pohode hoši.

Nazdar páni záložáci( dnes již všichni v důchodu)
Sloužil jsem v městských kasárnách v letech 80-82.40 baterie - Gažo.
Zkuste zavzpomínat na tuto dobu strávenou v kasárnách.V dobrém i zlém.
Des. Pavel T ( pupík)

Jeden "lapiduch" z ošetřovny mě cca.týden před vánocemi v roce 1984 odváděl z Rybalek na posádkovou ošetřovnu.Doktor v Rybalkách mě trochu seřval že jsem z horečkou za ním nepřišla hned ale až asi po třech, čtyřech dnech. Jenže to jsem nemohla. Mazáci by nemohli odjed na opušťàky a dovolenky. Tak jsem měla od výkonného praporčíka z naší druhé palebné povolen klid na lůžku. Víkend jsem to musela vydržet a teprve v pondělí jsem mohla jìt k vám na ošetřovnu.Doktor z posádkové si se mnou nevěděl rady, vysokà horečka byla stále tak mě ještě ten den odvezli do civilní nemocnice v Kroměříži a po 14dnech jsem jela na dalších 10 dní do vojenské nemocnice do Olomouce. Pokud jste tam byl jediný lapiduch tak by mě zajímalo jestli si na tento případ vzpomínáte. :-)

za mňa od 86. roku už bol kapitáň, riadny pacient :-D

Služil som v roku 84-85 v Kromci na RTZ ako zdrav inštrukor /lapiduch/ za npor Janošca

Děkuju za připomínku k tématu bojleru,byla to taková epizoda, která se vymykala z běžného dne na baterii.Tenkrát se náš život řídil podle hodinek na minutu přešně.Od budíčku do večerky se život v kasárnách odvíjel stereotypně a byl velice nudný a vleklý, zejména druhý rok. Vítal jsem každý únik ze zelené pakárny.Objednal jsem si druhým rokem kurz elektroniky, přesně INTERAKTIVNÍ KURZ ELEKTRONIKY.V obálce mi došly součástky a schémata, podle kterých jsem zapojoval funkční obvod.Přiložený byl také dotazník, ve kterém se odpovědělo na některé stavy, které sestavený obvod vykonával.Karta testu se odeslala k vyhodnocení a v příští zásilce došel test správně vyplněný.Měl jsem i skříňku, z domova jsem si nechal poslat trafopájku, měřák jsem měl půjčený z mašiny a začal jsem bastlit.Když se jelo na ostré střelby do Kazachstánu, musel jsem bastl dílnu poschovávat do mašiny, Amatérské rádia a ostatní cajky jsem dal do servopohonů.Rozkaz zněl tehdy jašně,všechno naložit a odvézt,ubytovací prostory musí být prázdné.Nebo se také dalo jít na pivo do Ponorky, někdo říkal Dozavalu a vyčistit si hlavu točeným pivem a zakousnout dobrý smažák.S pozdravem Mirek

Zdravím Olafa, jo to by sedělo, pořadovka se zbraní.Tak v 83 se to ještě praktikovalo, to je peklo.Mirek

10.baterie,ten problém s tím bojlerem vidím jako dnes,byl dojebany ze všech stran,ten tvar není geometricky specifikován,jen dodám ten bojler měl jít patrně na chatu, nějakýho lampasa ale správce budov PA-KO....civilní zaměstnaná Papajová. A npor.Kopecky rozhodli že půjde do šrotu. To krátce k bojleru,Mirku.

Myslím, že se to jmenovalo pořadová cvičení se zbraní. Hrozná kravina. podzim 83-85